Český fotbal dostává příležitost, o které se ještě před několika lety hlavně mluvilo. Má silnější vlastníky a lépe prodává svůj televizní i obchodní potenciál. To jsou konkrétní důvody, proč se jeho finanční podmínky zlepšují. Otázkou je, kolik z nových peněz se promění v lepší fotbal.
Ondřej Kania do té debaty přidal pohled zevnitř Liberce. Na jeho číslech je vidět, co dnes stojí za ambiciózním ligovým projektem.
Liberec potřebuje umět prodávat
Kania ve svém zářijovém přehledu odhaduje letošní provozní náklady Slovanu na více než 200 milionů korun. Bez akademie a přestupů. Běžné příjmy mají podle umístění dosahovat zhruba 90 až 110 milionů. Rozdíl proto musí pokrýt další zdroje.
Čtyři letní prodeje podle něj přinesly přibližně 415 milionů korun. Z této částky ovšem dostávají své podíly také agenti, bývalé kluby a další příjemci. Zároveň Slovan za zimní a letní posily zaplatil či ještě zaplatí asi 185 milionů. Vysoké přestupové příjmy tedy nelze zaměňovat za volné peníze na účtu.
Liberecká strategie počítá s rozvojem hráčů, jejich prodejem i podíly z následných přestupů. Evropské poháry v ní mají být příjmem navíc, nikoli podmínkou zaplacení sezony. To považuji za rozumný výchozí bod. Zda model obstojí dlouhodobě, ukážou další roky.
Víc peněz přichází i bez prodeje hráčů
Změnu pro celou soutěž dobře ilustrují smlouvy, které začaly platit od sezony 2024/25. Generální partnerství s Chance přineslo profesionálnímu fotbalu přes 250 milionů korun ročně. Vybraná domácí audiovizuální práva dalších více než 430 milionů. Už tato dvě výběrová řízení znamenala souhrn blížící se 700 milionům.
Jde o centrální příjmy profesionálních soutěží, které se následně rozdělují podle příslušných pravidel. Pro klub je jejich význam v předvídatelnosti. Může s nimi pracovat při plánování další sezony, aniž by musel nejprve doufat v nabídku za nejlepšího útočníka.
Letošní ročník 2026/27 přinesl další navýšení díky novým partnerským smlouvám, právům pro sázkové společnosti a prodeji sestřihů. Lepší obchodní výsledky ligy tak pomáhají i klubům, které samy žádný přestup za stovky milionů neudělají.
Silnější vlastníci mění i střed ligy
Vstup nových peněz má mnohem širší podobu než tradiční souboj Sparty se Slavií. Plzeň získala Michala Strnada, Sigmu převzala společnost SIGMA SPORT Milana Šimonovského a Pardubice letos v lednu přešly plně pod skupinu Kaprain.
Samotná změna vlastníka nikomu nezaručí lepší umístění. Umožňuje ale rozhodovat se s delším výhledem. Pokud má klub zajištěné financování, může si dovolit počkat, až se mladý hráč prosadí, zaplatit kvalitnějšího trenéra nebo odmítnout nabídku, kterou by dřív přijal kvůli nejbližším výplatám.
Právě tady vidím největší přínos pro ligu. Více klubů může plánovat déle než do dalšího přestupového okna. Pro favorita to může znamenat náročnější zápasy a pro diváka větší důvod zajímat se také o mužstva mimo boj o titul.
Dobrý přestup musí pomoci i na hřišti
Když silnější domácí klub zaplatí za oporu konkurenta, část jeho peněz zůstává v českém fotbale. Prodávající má možnost hledat náhradu, doplnit další posty a něco z výnosu vložit do zázemí. Takový obchod může posunout obě mužstva, pokud mají jasno, proč ho dělají.
Pro menší klub je podstatné, aby zhodnocení hráče dokázal opakovat. Jeden povedený nákup může být výjimka. Pravidelné výsledky potřebují fungující vyhledávání talentů, kvalitní trénink a trenéra, který těm hráčům skutečně dá prostor. Prodej opory pak nemusí znamenat, že se sportovní práce každé léto vrátí na začátek.
Vyšší ceny zároveň zvyšují cenu omylu. Jestli se klub splete u posily, vedle přestupové částky mu mohou zůstat roky placení smlouvy. Rozhodující proto je, zda dražší hráč skutečně zvedá kvalitu týmu a zda klub jeho příchod finančně unese. Samotná cenovka na to neodpoví.
Evropa přidává peníze a zvětšuje rozdíly
Jak výrazně dokáže evropská účast změnit rozpočet, ukazují výsledky Sparty za sezonu 2024/25. Díky ročníku s Ligou mistrů vykázala příjmy od UEFA ve výši 710,8 milionu korun. Tržby ze vstupného dosáhly rekordních 233,9 milionu. Přesto klub oznámil celkový zisk jen 2,5 milionu. Do výsledku vstoupily také vyšší náklady a záporné přestupové saldo.
To je důležité připomenutí pro každého, kdo sčítá odměny za postupy a považuje je za čistý výdělek. Evropské peníze mohou klub výrazně posílit, s účastí však rostou také výdaje. A místo v dalším ročníku si musí mužstvo znovu vybojovat.
Část evropských příjmů přitom pomáhá i ostatním. Pro sezonu 2025/26 určilo ligové grémium z prvního pilíře solidárních plateb UEFA dohromady přes 5,34 milionu eur pro dvanáct českých prvoligových klubů mimo ligové fáze pohárů. Další část vyčlenilo pro druhou ligu. Peníze z evropských soutěží se tak dostávají i k mužstvům, která je sama nehrají.
Silnější liga přesto může růst současně s rozdíly uvnitř ní. Více peněz pro všechny automaticky neznamená, že se každý přiblíží nejbohatším. Klub s velkou fanouškovskou základnou a pravidelnou Evropou má jiné možnosti než ten, který musí většinu rozvoje financovat úspěšnými prodeji.
Fanoušek musí poznat rozdíl
Liga má dnes lepší podmínky pro rozvoj. Byla by škoda měřit ho jen tím, kolik kdo zaplatil za posily. Kvalitní práce s mládeží, zdravotní péče nebo tréninkové zázemí se do přestupových titulků nedostanou. Přitom právě tam může investice pomáhat klubu ještě dlouho poté, co drahá posila odejde.
Také fanoušek musí poznat, že se jeho klub posunul. Na hřišti, na stadionu i v tom, jak s ním klub jedná. Žádná ekonomická strategie nemůže trvale nahradit sportovní smysl celé věci. Lidé si nekupují permanentku proto, aby na konci roku oslavili účetní výsledek.
Nové peníze jsou pro český fotbal dobrá zpráva. S nimi poroste i odpovědnost vedení klubů. Na nedostatek prostředků se bude čím dál hůř vymlouvat tam, kde přitom nebylo těžké najít desítky milionů na další přestup. Větší finanční síla teď potřebuje dostat podobu, kterou uvidíme každý víkend na trávníku.