Staří známí McTominay a Lukaku i agresivní přístup. Co na Conteho Neapol říkají experti?

Když se před letošní sezonou rozhodla Neapol angažovat Antonia Conteho, její krok si řekl o celou řadu reakcí nejen na Apeninském poloostrově. Od té doby uběhla už více než polovina sezony, a my jsme se nyní rozhodli si posvítit na to, jak si zatím zkušený stratég pod Vesuvem vede.

Píše se 4. květen 2023 a SSC Neapol remizuje na hřišti Udinese ve 33. kole Serie A 1:1. Na první pohled obyčejný výsledek znamená, že fotbalisté s přezdívkou Partenopei získávají svůj historicky třetí ligový titul. Družina vedená prostovlasým stratégem Lucianem Spallettim ukončila 33 let čekání na scudetto už pět kol před koncem ligové soutěže. Evropa si mohla začít zvykat na nová jména, jako jsou Khvicha Kvaratskhelia, Viktor Osimhen či Kim Min-jae. A svérázné město na jihu Itálie se ponořilo do jednoho velkého, nekonečného mejdanu na oslavu zisku scudetta. Možná ještě nikdy nebylo rčení „Vidět Neapol a zemřít“ tak pravdivé, jako právě v těchto týdnech, kdy se ulice města proměnily v nekončící modrobílou párty.

Jenže jak praví jedno české přísloví – po posvícení přichází často bolehlav. A v případě týmu sídlícího pod Vesuvem to nebyl jen tak ledajaký bolehlav, ale pořádná mistrovská kocovina, která trvala skoro celou další sezónu. Klub se nedokázal vyrovnat s odchody nejen klíčových hráčů, ale také sportovního manažera Cristiana Giuntoliho, který se vydal na sever zachraňovat turínský Juventus, a trenéra Spallettiho, jenž si po krátké pauze nasadil oblek šéfa italské reprezentace. Výsledkem byla sezóna plná zmatků, během které se obhájce titulu ztrapnil desátým místem v lize. Na trenérské lavičce se mezitím vystřídali hned tři hlavní trenéři – včetně kouči slovenského národního týmu Francesca Calzony, který se po svých předchůdcích Rudi Garciovi a Walteru Mazzarrim snažil napravit to, co už šlo jen těžko zachránit. Cíl pro aktuální sezónu je tak jasný – návrat na příčky zajišťující účast v Lize mistrů. A kdo jiný by měl Partenopei dovést zpět na výsluní než italský bouřlivák Antonio Conte.

Conte má skvělou reputaci

Při pohledu na trenérský životopis bývalé hráčské legendy Juventusu musí každý soudný člověk uznat, že alespoň na klubové úrovni je tento temperamentní Ital trenérem kategorie extratřída. Na kontě má tři scudetta v řadě s Juventusem, kde pomohl prodloužit kariéru Andreu Pirlovi, dostal do životní formy Artura Vidala a velkolepě nastartoval kariéru Paula Pogby. Dále přidal titul s Chelsea, kdy pod jeho bičem zářil Eden Hazard, a svůj pátý ligový titul oslavil v Interu. Právě tam díky němu zažil první velké okamžiky slávy Lautaro Martínez a svůj potenciál konečně naplnil kolohnát Romelu Lukaku. Conte vlastně ve svých angažmá na klubové úrovni neslavil titul pouze s Tottenhamem Hotspur, což je ovšem, vzhledem k historii tohoto klubu, pravděpodobné asi tak, jako že při koupání v rybníku narazíte na žraloka.

Přesto existovaly pochybovačné pohledy. „Jestli bude někdo prvním odvolaným trenérem Serie A, bude to Antonio Conte,“ prohlásil v jednom z dřívějších dílů podcastu Katenáčo bývalý komentátor Serie A Jiří Doležel. Nyní to ale vypadá, že po 19 odehraných kolech Neapol opravdu šlape. Conteho svěřenci slavili 14 vítězství, dvakrát se soupeřem rozešli smírně a pouze třikrát prohráli. Jednou z mála kaněk v sezóně je snad jen vypadnutí z Coppa Italia. To se ale na druhou stranu může ukázat i jako výhoda, protože na rozdíl od ostatních předních italských klubů, které tříští síly většinou rovnou na třech frontách, se Azzurri mohou soustředit pouze na scénu s názvem Serie A.

Jedním z důvodů dosavadního úspěchu je výborně trefený trojlístek hlavních posil, které přišly během začátku sezóny – Conteho starý známý Romelu Lukaku, v Manchesteru United možná už odepsaný Scott McTominay a brazilský křídelník David Neres. Za další stavební kameny Neapole musíme pokládat kamerunského záložníka Franka Anguissu, slovenského legionáře s číslem 68 Stanislava Lobotku či kapitána Giovanniho Di Lorenza.

Jak to vidí komentátor Sport 1 Michal Micka

Kromě hráčů stojí za současným úspěchem Neapole i systém a způsob hry, kterým se tým pod Contem prezentuje. Ten ve své analýze popsal komentátor Serie A na stanici Sport1 Michal Micka:

Conte v Neapoli v první řadě ustoupil od svého oblíbeného systému 3-4-2-1 a přešel na 4-3-3/4-2-3-1. Hned v prvním kole prohrál s Hellasem 0:3 a okamžitě reagoval změnou formace. Základ je v organizované obraně. Neapol inkasovala za 19 kol jen 12x (nejlepší v soutěži). Obranná linie je vcelku úzká a rigidní, málo prostupná – ovšem relativně agresivní. Hraje se v nižším nebo středním bloku. Snižují se vzdálenosti mezi liniemi a kombinační možnosti pro soupeře. Neapol je nutí hrát po stranách. V pohybu bez míče je Neapol agresivní, využívá osobního dostupování 1 na 1.

Při útočné fázi Neapol využívá křídel i středu. Hlubší stavění útoků jde většinou přes křídla. Lukaku a McTominay pak ve středu pole excelují v držení míče a zároveň se tlačí do zakončení. Když Neapol získá míč výše v poli, křídla se stahují spíše ke středu a rozjíždějí se četné rotace, což je vždy komplikace pro soupeře. Základ jsou v takové situaci dva hlubší záložníci (hlavně Lobotka), kteří svou pozici uvolní kreativitu před sebou.

Často se v útočné fázi využívá half-space prostorů mezi krajními a středními obránci soupeře. Conte vědomě a pravidelně dostává své mužstvo do přečíslení 2 na 1 a ve středu pole (v záloze) chce mít takřka vždy početní výhodu. Obecně Neapol funguje jako jednotka se skvělou disciplínou. O to více potom vyniknou kreativní momenty a individuální práce ofenzivních hráčů na křídlech (Politano, Kvaratskhelia, Neres). S postupem sezóny se určitě Conteho systém bude dále vyvíjet. Obecně ale platí, že základ je organizovaná a disciplinovaná obrana, kompaktnost, pressing a bleskové kontry.

Otázka, jak dlouho vydrží Partenopei prohánět favorizovaný Inter či dokonce získat na konci sezony své čtvrté scudetto. Bude záviset nejen na tom, zda dokážou po celou sezónu udržet takto konzistentní formu, ale i na tom, jak s týmem zacvičí zimní přestupové okno. V době tvorby tohoto článku se za velmi pravděpodobný považuje například odchod gruzínské hvězdy Khvichy Kvaratskhelie, nebo naopak příchod kapitána Juventusu Danila, který je v neshodě s Thiagem Mottou. Jisté však je, že se pod Vesuvem ve zbytku sezony rozhodně nudit nebudou.