Komentář: Mládí vpřed! Bořil se vrací do reprezentace

Po vleklých zdravotních potížích mnozí viděli kopačky Jana Bořila pověšené na hřebíku. Svůj boj se zraněným kolenem zvládl, vrátil se do základní sestavy Slavie, v nedělním derby vymazal ofenzivu Sparty a nyní se po třech letech vrací do reprezentace.

Pro mnohé utopie, pro jiné zasloužená odměna za výkony v dresu Slavie. Nominace kapitána sešívaných do národního týmu rezonuje fotbalovým prostředím.

Jeho forma, velmi dobré a spolehlivé výkony jsou nezpochybnitelné. Otázkou je, zda má Jan Bořil budoucnost v reprezentaci a nezabírá místo mladším hráčům.

Omlazená reprezentace?

Trenér národního týmu Ivan Hašek si po nástupu do funkce vytyčil jasný cíl. Zapojení perspektivních mladíků, hráčů ve formě, kteří by v kombinaci se zkušenějšími hráči a novým realizačním týmem dosáhli až na pomyslný vrchol. Mistrovství světa 2026 pořádané v USA, Kanadě a Mexiku.

Po fiasku na EURO a nepovedenému vstupu do Ligy národů to ale zatím vypadá, že příští reprezentační přestávky se ponesou v duchu „záchranářské mise“ a Ivan Hašek se svým realizačním týmem budou hrát především o setrvání u reprezentace.

Je důležité zmínit, že Bořil nebyl první volbou trenérského štábu při sestavení nominace. Na pozici levého stopera se primárně počítalo s Ladislavem Krejčím a Jaroslavem Zeleným. Druhý zmíněný se ale ze srazu musel omluvit. Stejně jako Matěj Ryneš a David Zima.

Ivan Hašek tak z klobouku vytáhl náhradníky, kteří v zápasech ligy národů absentéry nahradí. Konkrétně Milana Havla, Ondřeje Zmrzlého, Robina Hranáče a konečně Jana Bořila.

Hráče k dispozici máme, ale nehrají

Slibovaná přestavba národního týmu se tak úplně nekoná. Není to obžaloba Ivana Haška, ale celého českého fotbalu. Je složité u nás najít mladé, kvalitní hráče, kteří pravidelně hrají ve svých klubech a v reprezentaci by podávali výkony, které jim zajistí další nominace.

Robin Hranáč, před Euro základní stavební kámen celé defenzivy. Po nepovedených zápasech v Hoffenheimu a vysedávání na tribuně, se ani nedostal do Haškovy prvotní nominace. David Jurásek zářil ve Slavii, v Lisabonu to bylo horší. Nyní doléčuje v Německu zlomenou ruku a na nominaci si bude muset ještě počkat.

Mladších českých hráčů, kteří mají problém se prosadit v zahraničních ligách přibývá, ať už je to Hložek, Čvančara, Krejčí, nebo Zima. Trenéři pak nemají na výběr.

Pokud chtějí do nadcházejících zápasů Ligy národů poslat konkurence schopný tým, musejí improvizovat a nominovat i hráče, kteří už dávno nebyli veřejností považováni za reprezentanty, kteří obohatí národní tým. Ať už Bořil, Havel, nebo třeba Kalvach, který se v dobách své největší slávy a formy reprezentačních srazů účastnil jen zřídka.

Bořilova nominace dává smysl

Na rozdíl od účasti Lukáše Kalvach, místo kterého by se v reprezentaci, jak je veřejně známo, více zamlouval Dominik Janošek, dává nominace Jana Bořila smysl. Naposledy v derby ukázal, že je právoplatným členem základní sestavy Slavie, momentálně nejlepšího týmu v Česku.

Dokáže zahrát na pozici levého stopera ve formaci na tři obránce, zvládne pozici krajního ofenzivně laděného obránce ve stejné formaci, a i pozici klasického levého beka ve „čtyřce“. Pokud se trenéři rozhodnou měnit formaci a rotovat hráče, Bořil zapadá hned na několik pozic a na každé z nich bude platný. I díky zkušenostem a lídrovským schopnostem.

Čeští fanoušci si často stěžují na absenci kapitánského materiálu, Souček je podle nich tichý a nevýrazný kapitán.

O Bořilovi je dobře známo, že dokáže strhnout tým i tribuny na svoji stranu, a tak i v tomto ohledu může oblíbenec slávistických fanoušků prospěšný, třeba už proti krvežíznivým Albáncům.