Nezdolný fantom Zadražil: Z povolání do reprezentace jsem byl v šoku, s Hradcem bych chtěl do TOP 6

V lize začal pravidelně nastupovat až letos v únoru, přesto dokázal čtyřiadvacetiletý brankář uchvátit českou fotbalovou veřejnost svými výkony a skvělými zákroky, díky nimž v září obdržel premiérovou pozvánku do reprezentace. O své nominaci do národního týmu, cílech Hradce, plánech do budoucna, ale i o svých zájmech mimo fotbal hovořil Adam Zadražil exkluzivně pro 90 minut.

Začněme z pohledu týmu, Hradec se po deseti utkáních nachází na osmé příčce tabulky se čtyřbodovou ztrátou na elitní šestku. Je dostat se do skupiny o titul vaším sezónním cílem?

Asi by se dalo říct, že ano. Všichni v klubu by si to přáli, být v tabulce co nejvýše. Zatím se pohybujeme okolo klidného středu tabulky, teď se úplně nedá říct, jestli to vnímáme pozitivně nebo negativně. Míříme výš, ale poztráceli jsme nějaké body. To nás mrzí a je to ten důvod, proč se právě teď nacházíme tam, kde se nacházíme.

Jak jste spokojen z osobního hlediska? Zatím jste v lize nevynechal ani minutu, čtyřikrát jste udržel čisté konto. Jak vám pomáhá impozantní kulisa a atmosféra v Malšovické aréně?

Z osobního hlediska to vidím průměrně, každý si vždy na svých výkonech najde něco, co by se dalo zlepšit. S kulisou v Malšovické aréně jsem samozřejmě velmi spokojen. Doma se nám daří, jsme zde silní, vyhráváme. Celkově pro tým bude klíčové se zlepšit ve venkovních utkáních, abychom mohli vůbec pomýšlet na umístění elitní v šestce, tak musíme body venku sbírat.

Od vašeho nástupu do ligy předvádíte pravidelně velice kvalitní výkony, určitě vám roste i pomyslná cenovka. Vnímáte zvýšenou pozornost na vaši osobu ze strany veřejnosti či médií?

Nějakou cenovku nevnímám, něco jsem viděl, ale soustředím se hlavně na sebe a své výkony na hřišti. Zvýšenou pozornost se snažím taky nevnímat, ale člověk si samozřejmě všimne nějakého většího zájmu. Chci se soustředit pouze na fotbal.

To musí obnášet i mnohem větší tlak na vaše výkony, jak se s tím perete? Snažíte si ho nepřipouštět?

Na hřišti mě myšlenky o nějakém tlaku úplně opustí, člověka to motivuje, když ví, že se mu daří. Tlak s tím přirozeně přijde, ale každý se s tím musí naučit pracovat, aby si udržel svou výkonnostní laťku. Snažím od toho oprostit, abych zůstal stále na stejné vlně i nadále.

V Hradci jste na šanci po svém příchodu musel dlouho čekat. Příležitost nakouknout mezi tři tyče se vám naskytla po odchodu Pavola Bajzy, co myslíte, že tehdy rozhodlo ve váš prospěch?

Myslím si, že to bylo výkony, které jsem pravidelně na trénincích předváděl. V přípravě se mi po odchodu „Bajziče“ podařilo ve všech zápasech udržet čisté konto. Cítil jsem se velmi dobře a byl jsem zdravý. To byly ty aspekty, které bohudík rozhodly o tom, že začnu jarní část v brance já.

Únorová ligová premiéra vám nevyšla úplně podle představ, osmdesát minut jste držel čistý štít a pak vás v rychlém sledu dvakrát propálil hráč Bohemians, Jan Shejbal. Poté jste ale najel na dlouhou vlnu parádních výkonů, co se ve vás tehdy zlomilo?

V období po prohře s Bohemkou se tým celkově ladil a krystalizoval. Povedlo se nám najet na výkonnostní vlnu, po které jsem se svezl. Šli jsme nahoru celkově jako tým, díky tomu zazáří i jednotlivci. Týmový duch byl rozhodně ten hlavní důvod, cítil jsem, že se naše úroveň zvedala a sedalo si to, poté to celé dobře fungovalo během jara.

Nakonec jste si v minulé sezóně připsal jeden rekord. Nikdo neudržel tak dlouhou sérii bez obdržené branky (365 minut) jako vy. Na brankáře týmu ze středu tabulky velmi slušný počin. Jak moc vám pomohla obvykle funkční hradecká defenziva?

Samozřejmě mi naše defenziva pomohla velmi výrazně. Je to její zásluha, že jsme nedostávali branky. Patří jím za to ode mě velký dík, ta série je ocenění pro celý tým. Hlavně pro kluky v obranné řadě, díky kterým se nám dařilo nedostávat góly a nepouštět soupeře do vyložených šancí.

Velký podíl na fungující defenzivní činnosti Hradce má realizační tým. Vy jste při jejich příchodu byl součástí týmu, jak moc velká změna to byla oproti předešlému trenérovi Václavu Kotalovi? Trochu prosím popište, jak pracuje David Horejš a jeho asistenti.

Změna po jejich příchodu určitě nastala, například co se týče obranných standardních situací nebo celkového pojetí defenzivní činnosti. Jinak to zůstalo ve stejných kolejích, každý člen realizačního týmu má určenou nějakou funkci. Obranné standardní situace má teď na starosti Adrián Rolko, který tady působil i předtím. Obrana zde fungovala již dříve, nový realizační tým navázal na předešlou práci. V lize dostáváme opravdu málo gólů právě z obranných standardek, což dokazuje kvalitní trenérskou práci.

Velkou zkušeností pro vás muselo být krátké angažmá ve Viktorii Plzeň. Jaké to pro vás bylo, trénovat například s aktuálně zraněným, ale jinak reprezentačním brankářem Jindřichem Staňkem a čelit každý den na tréninku v Česku špičkovým střelcům?

Byla to nesmírně cenná zkušenost, které si moc vážím. S Jindrou jsme si sedli, jak po profesní, tak i po lidské stránce. Tréninky ve Viktorii pro mě byly velmi obohacující. Útočníci v Plzni kvalitu samozřejmě mají a do kariéry mi to hodně dalo. Zápasové vytížení jsem získal sice jen v třetiligovém B-týmu, ale jak jsem již zmínil, přineslo mi to opravdu hodně.

Váš rychlý vzestup vyvrcholil zářijovou pozvánkou do reprezentace. Z lavičky jste přihlížel debaklu národního týmu v Gruzii, ale i domácí výhře nad Ukrajinou. Být součástí českého výběru muselo být naprosto fantastické. Kdy jste se dozvěděl, že budete nominován?

Chvíli předtím, než byla nominace daná, tak jsem zaslechl nějaké spekulace o tom, že bych se mohl k reprezentaci připojit, ale nepřikládal jsem tomu žádnou váhu. Nemyslel jsem si, že je to reálné, nevnímal jsem to. Pak se to ke mně začalo dostávat z vícero stran, tak jsem začal uvažovat, jestli to může být pravda. Poté mi krátce před srazem zavolal trenér Matúš Kozáčik, který mě informoval o tom, že v nominaci budu. Velmi mě to potěšilo, ale zároveň jsem tomu nevěřil. Do telefonu jsem mu odpovídal bez jakéhokoliv nadšení, jako kdybych tam už jel podesáté. Byl jsem v šoku. Být v reprezentaci byla zkušenost samozřejmě skvělá, na kterou jen tak nezapomenu.

Jaké si dáváte kariérní cíle? Svými výkony si jednoznačně říkáte o pozornost celé české špičky, vysoko na seznamu vás musela dostat i již zmíněná pozvánka do reprezentace. Máte nějaké vysněné angažmá?

Musím přiznat, že jsem o tom zas tolik nepřemýšlel. Nějaký zájem vnímám, ale snažím se zůstat nohama na zemi. Aktuálně se soustředím na Hradec, jsem vděčný, že tady můžu pravidelně chytat v ligových zápasech. Týmu se daří a celkově to tady funguje dobře. S Hradcem se chceme umístit co nejvýše, čím výš to bude, tím budu samozřejmě více spokojen. Když přijde nějaká nabídka a bude pro mě dávat smysl, tak se o tom můžeme bavit.

Na samotný závěr lehce odbočme od fotbalu, mezi vaše velké záliby patří rybaření či myslivost. Dokážete si vůbec na tyto aktivity během náročného programu najít čas?

Na ryby mám času poměrně dost, v Hradci chodím pravidelně bádat po místních řekách, rybnících či pískovnách. Co se týče myslivosti, tak tu mohu vykonávat pouze doma v Chýnově, kam jezdím, když se mi naskytne jakákoliv příležitost v podobě volného dne. Zajdu si tam do lesa a věnuji se právě myslivosti.