90 minut Karla Krejčího: Mareček nezvládl přechod do dospělého fotbalu. Nová role mu svědčí
11 min read
Koláž: 90minut
Zápas blbec pro Bohemians
Malé pražské derby odstartovalo druhé kolo Chance Ligy. Dukla hostila Bohemians a trenér Veselý na pozápasové tiskové konferenci zhodnotil utkání jako „zápas blbec pro Bohemians“.
Ze zápasu jsem vybral tři klíčové situace, které ovlivnily celý jeho průběh.
Klokani hráli od 23. minuty v početní převaze, když VAR poslal do sprch útočníka Matějku. Zeleno-bílí v přesile tlačili na bránu soupeře, ale velký tlak na konci poločasu nedokázali proměnit ve vstřelenou branku.
Počet hráčů na hřišti se v 53. minutě vyrovnal, když byl vyloučen střídající, zkušený Martin Dostál, který nesmyslně fauloval 70 metrů od vlastní branky.
Poslední situace, která zápas ovlivnila úplně nejvíce, byla obrovská chyba brankáře Reichla, který špatně odhadl nákop Haška do pokutového území. Chci ale ocenit i výbornou práci Mešanoviče, který svým náběhem mohl zmátnout gólmana. To se v konečném zúčtování ukázalo jako branka vítězná.
Dukla si za bojovný, odpracovaný výkon tři body zasloužila a dokázala si, že jsou schopni hrát s každým. Tým se skládá ze zkušené osy hráčů, která je doplněna o mladé talenty. A o Šebrlem, Zeronikovi nebo Douděrovi ještě v letošní sezóně uslyšíme. Já jsem například v Příbrami vedl Filipa Matouška, kterému přeji, aby posbíral co nejvíce ligových startů, protože s ním byla vždy perfektní spolupráce a mám s ním pozitivní zkušenost. Pro mladé hráče je první liga obrovská výzva a v součinnosti se staršími hráči se z Dukly může vyklubat nebezpečný soupeř pro každého. Je navíc vedena velmi zkušeným trenérským štábem v čele s Petrem Radou.
Z Vitíka roste velký hráč
Sparta do zápasu s Teplicemi vstupovala jako velký favorit. Konečný výsledek hovoří úplně jednoznačně pro letenské, ale v průběhu zápasu to chvílemi tak jednoznačné nebylo. Favorit se dlouho trápil i přesto, že vepředu poprvé v sezóně řádil produktivní trojzubec Haraslín, Kuchta a Birmančevič. Až v závěru poločasu si Sparta vytvořila šance, které zaváněly gólem. A to, když Honza Kuchta pálil do břevna a následnou dorážku Laciho skvěle zlikvidoval gólman Ludha.
O poločase si letenští k průběhu zápasu museli něco říct, protože do druhého poločasu vstoupili s výrazně lepším výkonem.
První gól utkání vstřelili hosté po standardní situaci, kdy byl za důraz a dobré postavení gólem odměněn mladý Vitík.
Z Martina Vitíka roste velký hráč. Já jsem měl tu možnost ho vést. Jako trenér jednadvacítky jsem ho nominoval na Mistrovství Evropy, když mu bylo sedmnáct. Postavil jsem ho proti Itálii a prezentoval se velmi dobrým výkonem. Postupně se vypracoval ve výraznou osobnost, patří do širšího kádra reprezentačního A-týmu. Za Spartu nastřílel již sedm gólů. Už před lety jsem v něm viděl jeho talent a lídrovství a on to ve Spartě každým zápasem dokazuje. Je to zajímavý hráč, a ne nadarmo se mluví i o jeho odchodu do zahraničí.
Teplicím se podařilo po hodině hry vyrovnat, ale klíčový moment celého zápasu přišel o minutu později, kdy si úřadující mistr vzal, po sklepnutí Kuchty a klasické obalovačce Haraslína, vedení zpět a dostal se v zápase opět na koně.
V závěru utkání pak Sparta ještě dvakrát udeřila z brejků do otevřené obrany Teplic.
Je taky zajímavé sledovat, jak nový trenér Friis rotuje sestavu a během tří zápasů protočil skoro celý kádr a v týmu roste konkurence a ta je posouvá k lepším výkonům.
16 000 fanoušků v Teplicích je moc hezké číslo a výborná kulisa, hráčům se pak v zápase hraje lépe. Skláři ušli za poslední dva roky obrovský kus cesty směrem kupředu, co se týče práce s fanoušky.
Pardubice stále na nule
Ze souboje Saňák a Hyský vzešel lépe druhý jmenovaný, když Karviná porazila domácí Pardubice a odvezla si první tři body.
Pardubice jsem minulý týden chválil za herní projev předvedený na Spartě. Teď byli v jiné roli, hráli doma, chtěli vyhrát, ale do utkání nevstoupili šťastně. Po první půli měli držení míče snad jen 25 %. Obdržený gól byl pro ně facka. V takových chvílích je vidět, že chybí zkušenosti a osobnosti. Pardubice mají tým plný mladých hráčů, ale očividně jim chybí hráči jako Nita, Hranáč, Vlček, Janošek, Daněk, nebo Hlavatý.
Naopak chci pochválit Karvinou, která v prvním kole sice ztratila body s Libercem, ale bylo vidět, že chtějí hrát kombinační fotbal s rychlým přechodem do útoku a navázali na to i v tomto zápase. Martin Hyský velmi dobře doplnil kádr, přivedl si hráče z druhé ligy, kterou ze svého působení ve Vlašimi velmi dobře zná. Jako například Planku, nebo Samka. Ten podle mého názoru patřil mezi nejlepší hráče soutěže. Nebo též Botose a Singhateha ze Slávie, ti naopak mohou pomoci Karviné k lepším výsledkům a umístění než v loňské sezóně.
Pardubice měly za celý zápas dvě střely na bránu, na body nemohly pomýšlet a možná by i vedení mělo začít řešit nějaké další posily. Uvidíme, co s nimi tenhle zápas udělá a jak se jim povede v Budějovicích.
Jihočeský sparingpartner
Slavia dobře zareagovala na nepovedený zápas z minulého týdne a České Budějovice porazila jednoznačně 4:0. Celý zápas měla pod kontrolou a ve finále mohli zvítězit ještě větším rozdílem. Výkon jihočechů byl pro mě velkým zklamáním, působili jako sparingpartner pro Sešívané. Nejen po tomhle zápase mám o Budějovice strach, nové vedení odvolalo trenéry, nově je povede Franta Straka, který bude mít spoustu práce, po dvou utkáních nula bodů a skóre 0:6, nebude to jednoduchá pozice. Teď se musí připravit na zápas s Pardubicemi a nejlépe vyhrát a celou situaci uklidnit.
Slavia odehrála velmi dobrý zápas, moc se mi líbil Filip Prebsl, který za poslední rok udělal obrovský výkonnostní skok. Pomohlo mu hostování v Liberci a na dobré výkony ze severu Čech navázal i v sešívaném dresu. Pravidelně hraje v jednadvacítce. Je rychlý, důrazný v osobních soubojích, nebezpečný při standardních situacích. Je to hráč, který má budoucnost a v obou dosavadních ligových zápasech patřil mezi nejlepší hráče.
Spravedlivá remíza na severu Čech
Vyrovnaný zápas mezi Libercem a Olomoucí skončil zaslouženou remízou. Severočeši vstoupili do zápasu lépe, nedokázali si ale pojistit jednobrankové vedení a na gól Nyarka navázat dalším zásahem. Liberci chyběla kvalita ve finální fázi po celý zápas. Olomouc do zápasu nevstoupila ideálně, ale herně se zvedla a po faulu Hlavatého na Klimenta vyrovnala z pokutového kopu.
Na konci utkání mohli oba týmy strhnout vedení na svoji stranu, nejprve trefil liberecký Plechatý tyčku. Na druhé straně pak Bačkovský likvidoval nebezpečný pokus střídajícího Fialy. Remíza je v závěrečném zúčtování spravedlivý výsledek.
Rád bych zmínil Dominika Plechatého, kterého sleduji a je to fajn kluk. Prošel všemi mládežnickými výběry, já jsem ho měl v U20 a jednadvacítce. Ve Spartě nedostával tolik šancí a chodil po hostováních. Také ho provázely bohužel zdravotní komplikace, třeba nedávné zranění kolene. Ze Sparty teď definitivně přestoupil a je kmenovým hráčem Liberce, který na něm staví defenzivu. Přál bych si, aby se mu vyhýbala zranění. Z vlastní zkušenosti vím, jak je to náročné na psychiku a není jednoduché se dostávat zpět do formy.
Rozhodl faktor Ewerton
O těsném vítězství Baníku Ostrava nad Jabloncem rozhodl zlepšený výkon ve druhé půli. První poločas nepřinesl nic, co by stálo za zmínku. Pavel Hapal v poločase sáhl do značně obměněné sestavy a na hřiště poslal tři ofenzivní hráče včetně Ewertona, který potvrdil, že pro Baník je v tuhle chvíli klíčový hráč. S jeho příchodem se zlepšil pohyb Baníku, intenzita hry a v neposlední řadě i skóre, když s přehledem uklidil míč do sítě po skvělém vyvezení Šína.
Šikovný Brazilec ukázal, že patří mezi hvězdy ligy a v domácím prostředí s ním bude Baník velice silný.
Marečkovi to v ofenzivě svědčí
Mladá Boleslav porazila Slovácko jednoznačně 3:0 a hrdinou celého zápasu se stal střelec hattricku Daniel Mareček.
Poprvé jsem Marečka zaregistroval na Mistrovství Evropy do 19 let v Gruzii. Produkt sparťanské akademie nastupoval dříve na defenzivních pozicích, ať už ve středu hřiště, nebo na krajích obrany. Vedl jsem ho ve dvacítce a patřil do kádru širší jednadvacítky. V té době mi přišlo, že úplně nezvládá přechod do dospělého fotbalu, navíc ho brzdila častá zranění. Hodně měnil kluby, ať už to bylo béčko Sparty, Vlašim, Budějovice, Slovácko a pak Bohemians. Myslím si, že následný přesun do Boleslavi a ofenzivnější úlohy mu velice prospěly. Velmi dobře spolupracuje s Kušejem a s Ladrou, umí si vybírat prostory v šestnáctce, je dobrý do kombinace, má pohotové zakončení. Jsem mile překvapený, jak se mu začalo střelecky dařit. Pokud mu vydrží zdraví, tak má Boleslavi co nabídnout.
Slovácko vypadalo proti Slavii skvěle, organizovaně, hráli velmi dobře do defenzivy. Proti Bolce to bylo o poznání horší, navíc stále nevstřelili gól, a pokud se v ofenzivě nezlepší, budou se jen těžko sbírat body.
Plzeň se dopředu trápila. Projevila se Kabongova absence?
Plzeň porazila Hradec Králové a potvrdila roli favorita. O jedinou branku utkání se postaral Pavel Šulc, kterého nejprve z pokutového kopu vychytal gólman Zadražil, z následné dorážky už ale Šulc rozvlnil síť a poslal Viktoriány do vedení.
Myslím si, že se Plzeň směrem dopředu spíše trápila. Velice dobře chytal Zadražil a Plzni očividně chyběl Kabongo.
Ukázalo se, že mladý útočník si na předzápasovém tréninku zranil koleno, musí na operaci a pravděpodobně vynechá celý podzim. Pro Viktorku je to nejhorší možná zpráva. Kabongo předváděl v přípravě skvělé výkony, dal spoustu branek, a i v prvním ligovém zápase na Dukle byl podle mě nejlepším hráčem Plzně.
V kádru západočechů mají v tuhle chvíli na hrotovou pozici čtyři možnosti. Vašulín, Vydra a Ricardinho, nebo Metsoko. Já jsem moc zvědavý, jak Plzeň zareaguje na zranění Kabonga, jací hráči dostanou příležitost. Zda vedení Plzně ještě někoho do útoku přivede, nebo uvidíme více ve hře třeba křídelní hráče jako Mosquera, Erik Jirka anebo mladého Slončíka.
Ve zbytku zápasu měla Viktorka spíše štěstí, nejprve rozhodčí neuznal vyrovnávací gól Juliše kvůli těsnému ofsajdu. Zanedlouho se skvělým zákrokem proti unikajícímu Horákovi blýskl Martin Jedlička.
U Jedličky bych se zastavil, znám celou jeho rodiny včetně bratra, tedy Jakuba Řezníčka, kterého jsem v minulosti též trénoval. Jen odbočím, mám z Jakuba velkou radost, jen dvě trefy ho dělí od vstupu do klubu ligových kanonýrů. Přál bych mu, aby se opět objevil na prvoligových trávnících, a tuto metu ve své kariéře zdolal. Martina Jedličku registruji už od přípravky, v žákovských kategoriích působil mimo Příbrami i ve Spartě a Slavii. Právě on patřil k lídrům silného ročníku 1998, který v mládežnických reprezentacích vybojoval pomyslný postupový hattrick (v U17, U19 a U21). Já jsem ho vedl v reprezentaci U20 v Elite lize a poté U21. Každý zápas kvalifikace předváděl fantastické výkony, a hlavně jeho zásluhou se postoupilo na závěrečný turnaj. Nikdy to s ním nebylo jednoduché, byl považován za zlobivé dítě, ale myslím si, že my dva jsme si k sobě cestu našli.
Martin čekal poměrně dlouho na ligovou šanci. Ta nepřišla, jak v mateřské Příbrami, neprosadil se ani v Boleslavi, kam následně přestoupil. Udělal správný krok, když pak odešel na Slovensko, kde chytal za Dunajskou Stredu. S ní si zahrál evropské poháry a vysloužil si přestup do Viktorky. V Plzni to hned na základ nebylo a strávil dvě sezóny na hostování v Bohemians. Po přestupu Staňka do Slavie se ale Martin na západ Čech vrátil a stal se stabilní jedničkou týmu. Na jaře se i spekulovalo o jeho možné účasti na EURU.
I proti Hradci ukázal, jak je důležité mít v brance spolehlivého gólmana. V zápase neměl tolik práce, ale v klíčových momentech tým podržel.
Osobně jsem se s ním nedávno potkal. Dle mého názoru Martin dozrál, má vlastní rodinu a dává fotbalu 100 %, což mu třeba v předchozích letech chybělo. Konečně pochopil, co profesionální fotbal obnáší a na jeho výkonech je to znát. Mnoho lidí mu nevěřilo, ať již kvůli výšce, nebo jiným důvodům. Jsem rád, že svými spolehlivými výkony všechny přesvědčil. Věřím, že ho čeká ještě velmi úspěšná kariéra, v které jsem mu doufám v začátcích pomohl.
