Travinhovo vysvědčení: Jak je Slavia připravena na boje o Ligu mistrů?

Ligová sezona nám začala prvními dvěma zápasy, ale kolem Slavie se toho děje mnohem víc. Spousta zranění, spekulace o přestupech či nadcházející boje o Champions League. Tím vším se zaobírám v následujícím dílu Travinhova vysvědčení.

Nemohu začít jinak než úvodním kláním s Dynamem České Budějovice. Nemá cenu si mazat med kolem huby. Tohle pro současnou Slavii není soupeř. Co mne zaujalo, bylo nasazení dua defenzivních záložníků ve středu pole. Na zápas s takovým soupeřem bych si jistě dovedl představit ofenzivnější sestavu. Na druhou stranu je dost možné, že Jindřich Trpišovský chce již sehrávat střed pole na těžší utkání a z tohoto úhlu pohledu se dá personální složení středu pole pochopit. Na Belgičany by podobně pohyblivý střed mohl platit.

Nový mladík ve středu pole

Když jsem už u středu pole, po prvních dvou kláních se na sociálních sítích sešívaných objevila tuna chvály na Filipa Prebsla. Já nechci jedenadvacetiletého mladíka nijak hanit, zvlášť když dlouhodobě volám po větším nasazování odchovanců. Prebsl je určitě zajímavý svým pohybem a dokáže i správně vyhodnocovat situace. Směrem dopředu mu však chybí trochu rychlejší práce s míčem a větší herní přehled. V tomto směru má do Petra Ševčíka i Oscara hodně daleko. Alespoň tedy zatím.

Výborné kraje

Kdo mě naopak vyloženě zaujal, byli křídelní hráči. Hlavně El Hadji Malick Diouf navázal na výkony z přípravy a ukázal, že pokud stabilizuje výkony, může v něm mít Slavia diamant. Je velkou otázkou, zda i on dostane příležitost v utkání proti Saint-Gilloise. Přece jen i v Miláně ukázal, že je zatím poněkud nevypočitatelný.

Hezkými momenty se proti Budějovicím blýskli i Lukáš Vorlický či Daniel Fila. Naopak stejně jako na Slovácku se mi až na jeden průnik moc nelíbil Matěj Jurásek. Dost často to bere na sebe, což samozřejmě vypadá skvěle, když mu to vychází, ale o to horší je, když mu kličky nevychází. Nyní to bohužel nevycházelo. Trochu začínám mít obavu, že Slavia není pro jeho rozvoj úplně tím ideálním mančaftem.

Nepoučí se a nepoučí

Trochu hořká komedie se odehrála okolo „nepříchodu“ Petera Olayinky. Jaroslav Tvrdík, jak už má ve zvyku, oznámil přestup ještě před jeho uzavřením. A to tentokrát neměl dělat. Je jedno, jestli Srbové vskutku odvolali přestup kvůli tlaku fanoušků nebo prostě chtěli šroubovat cenu. Taktické to od šéfa slávistického vedení opravdu nebylo, protože svými prohlášení dal Srbům munici do ruky. Já bych byl rád, kdybych se jednou dozvěděl o přestupu do Slavie, až bude uzavřený a ne předtím z médií nebo ze sociální sítě X. Alespoň jednou. Tahle otevřenost směrem k sešívané fanouškovské obci je samozřejmě fajn, ale nic se nemá přehánět. Stejně v konečném důsledku každého zajímá hlavně to, co se děje na hřišti.

Seznam zraněných vydá na celou knihu

Nejednoho fanouška jistě negativně zaujme pohled na listinu zraněných. Nechci se nikoho dotknout, nejsem Bůh, abych jistojistě věděl, co za zraněními je. Nicméně řada svalových problémů může plynout z únavy, přetrénování a nedostatečného odpočinku. Není to poprvé a stálo by za analýzu, jak jim do budoucna předcházet. I tohle totiž Slavii v minulých ročnících zbytečně sráželo. Ještě horší je pak samozřejmě zranění Tomáše Vlčka. Důvody mohou být i zde podobné.

Tomáš Chorý terčem vlastních fanoušků

Další ze záležitostí, o nichž se určitě ještě bude hovořit, je bučení na Tomáše Chorého. Rozhodně nemohu říci, že bych jej nedokázal pochopit. Chorý si slávistické fandy nezískal svými zákeřnými zákroky ani tím, že se svěřil z náklonnosti k pražské Spartě. Nejvíce mu však někteří nemohou odpustit pokřik „Jude Slavie“, jenž se linul z jeho úst při oslavě plzeňského titulu. To vskutku nebylo prozíravé. Nebo ještě lépe, byla to od něj pěkná debilita. Já to nechci omlouvat a už vůbec ne bagatelizovat. Na druhou stranu, kdo z nás nikdy nekřičel při oslavě nějakou hloupost, zvlášť pokud padnul nějaký ten panáček. Je jasné, že vysoký útočník si teď bude muset své přečiny odpracovat. Byť někteří tvrdí, že na něj budou bučet, dokud neodejde, dá se předpokládat, že s případnými kvalitními výkony jich bude méně a méně.

Já osobně zastáncem bučení na Chorého nejsem. Ostatně příchody Srdjana Plavšiče nebo Josefa Hušbauera mě už naučily velké odolnosti. Na druhou stranu proti Budějovicím nějaké bučení zásadní roli nehraje, ale kdyby se dělo v předkolech Ligy mistrů, nebylo by to dobře. Můžeme si o Chorém myslet, co chceme, ale hráči budou proti těžkým soupeřům potřebovat 90 minut povzbuzování a ne poslouchat bučení na svého spoluhráče. To nepřidá ani jim.

Oscar je nenahraditelný

Když jsem se dočetl o možném odchodu Murphyho Dorleyho, jemuž nikdo neřekne jinak než Oscar, šel jsem se vydýchat na vzduch. Neudělalo se mi z této myšlenky zrovna dvakrát dobře po těle. Kdyby se mě někdo zeptal, kterého hráče považuju pro současnou Slavii za nenahraditelného, bez váhání vyřknu jeho jméno. Mám k němu sice výrazné výhrady, které se týkají efektivity, ale jak správně podotkli někteří známí: „Kdyby byl produktivní, tak u nás už dávno není.“ Jinak má totiž Oscar všechno – skvělou kondici, čtení hry, kvalitu v soubojích i rozehrávku. A ačkoliv je momentálně obrovský hype kolem Filipa Prebsla, ten zatím není ani na polovině výkonnosti liberijského reprezentanta.

Minuta ticha za Poločas

Trochu mě zklamalo zrušení tištěné formy zápasového magazínu Poločas. Ano, takový je trend, nicméně já jsem doufal, že Slavia se tohoto trendu držet nebude a ve světě plném novot udrží pro sběratele toto tradiční čtivo. Bohužel změna je život a Poločas potkal osud Lidových novin. Nám staromilcům nakonec nezbude než si zvyknout.

Béčko ovládlo derby

Potěšující věci se děly v neděli dopoledne na jižní okraji Prahy. Hráči slávistického béčka zde na svém novém domácím stadionu přivítali hosty ze Sparty a po vynikajícím výkonu vyhráli 2:1. Důležité je, že hráli fakt mladí kluci. Věkový průměr základní sestavy byl jen lehce nad osmnáct let. Asi nejvíce mě zaujal již tradičně výborný Mikuláš Konečný, ale skvělé momenty měl třeba i teprve šestnáctiletý Karel Belžík. Bohužel ten stadion je pro fandy fakt zoufale nepřívětivý a já si asi dvakrát rozmyslím, než tam budu vážit cestu na zápasy našich mladíků. Klub by měl pro fanoušky béčka zajistit zdarma k půjčení dalekohledy.