90 minut Karla Krejčího: Z Jablonce se nebudou vozit body snadno. Matoušek na to stále má

Již po páté vám přinášíme exkluzivní hodnocení trenéra Karla Krejčího, který pro 90 minut shrnul, jak probíhalo uplynulé kolo v jeho očích.

Hradec Králové – Dukla

Hradec začal sebevědomě a proti nováčkovi z Julisky měl v úvodu optickou převahu. Vyloženou šanci si ale nevytvořil. K vidění byly pouze standardní situace, resp. rohové kopy. Po jednom z nich zahrál Lichý rukou na přední tyči, což odhalilo video a byla z toho penalta pro Votroky, jenže ti už ve druhém utkání za sebou touto možností pohrdli. Vlkanova ji kopl mizerně a nechal vyniknout brankáře Hrušku. Neproměněná penalta domácí rozhodila a následovala hluchá pasáž z obou stran. Když už se zdálo, že v první půli gól nepadne, prosadil se v první nastavené minutě po povedené kombinaci a následném centru Horáka z levé strany Mihálik. Jak se později ukázalo, tento gól do šatny byl klíčovým momentem zápasu. U Ondry Mihálika bych se rád chvilku zastavil, protože jsem ho vedl v mládežnických reprezentacích. Tenkrát byl hráčem Jablonce a jako mladý odešel brzy do zahraničí. Tuším, že do holandského Alkmaru, kde ho přibrzdilo vážné zranění kolene. Po dvou letech se vrátil do české ligy, konkrétně do Viktorie Plzeň, kde se však výrazněji neprosadil do základní sestavy. V té době proto často hostoval, ať již v Českých Budějovicích nebo ve Slovácku. V současné době se usadil v Hradci. Myslím, že se jedná o zajímavý typ hráče do ofenzivy, protože jeho předností je schopnost odehrát na ofenzivních pozicích více postů. V současnosti nastupuje jako hrotový útočník a určitě se jedná o hráče, který se dokáže dostat do šance, který umí dát gól a taktéž ho připravit a pokud mu vydrží zdraví, tak věřím, že je schopen Hradci pomáhat ke kvalitním výsledkům. Co se týče druhého poločasu tak domácí nadále diktovali tempo hry, ale pojistku nepřidali. Mihálik po brejku trefil břevno a domácí si tak hlavně díky skvělé práci v defenzivě zápas pohlídali a dovedli tým do vítězného konce. Tím uspěli ve třetím domácím duelu v Malšovické Aréně v letošní sezóně. Týmu především pomohl příchod zkušeného Petráška, který v součinnosti s Čihákem, Spáčilem a také brankářem Zadražilem působili velice dobře a prakticky nepustili Duklu do vyložené šance a zápas zaslouženě vyhráli. Co se týče Dukly, jednalo se o klasický výkon z úvodu ligy. V poli nehraje špatně, ale značně vázne finální fáze, především vytváření a proměňování šancí.

Slavia – Teplice

Již v úvodu je potřeba zdůraznit, že v uvedeném zápase nebylo daleko od překvapení ligového duelu. Slavia sice v první polovině měla jasnou převahu, ale vyloženou šanci se jí nedařilo vybojovat. Na vině byl jednoznačně špatný pohyb hráčů v herním poli a celkově lze říci, že se tým sešívaných prvním poločasem spíše protrápil. Pokud někdo očekával drtivý nápor domácích alespoň v druhé polovině zápasu, musel být velmi zklamán. K lepší náladě hráčů nepřispěl ani senegalský útočník Gning, který se v 57. minutě prosadil z dorážky a zmrazil tak dočasně celý Eden. Trenér Trpišovský však neotálel ani minutu a na vzniklou situaci zareagoval hromadným střídáním, které se ukázalo být dobrým tahem. Projevila se velká síla slavistické lavičky, vytvořila si velký tlak, a pomohla i podpora zaplněného Edenu. Po mnoha neúspěšných pokusech o vstřelení gólu se podařilo v 81. minutě proměnit tečovanou střelu Dorleymu, který využil zaváhání teplického obránce Tsykala a míč skončil v soupeřově síti. Pět minut poté pak skóroval provedenou střelou Zafeiris, a dokonal tak obrat. Slávia si tak především díky drtivému závěru odnesla tři cenné body.  Z vlastní zkušenosti vím, jak těžké je přepnout z evropských zápasu do ligových a svůj podíl na tom má nejen obměna mužstva, ale kupříkladu i cestování. Jsem však přesvědčený, že má Slavia natolik nabitý kádr, že by si s podobným typem zápasu měla poradit lépe.

Karviná – Bohemians Praha

V úvodu bych chtěl zmínit především pár postřehů z dostupných statistik, které jasně hovoří o faktu, že Bohemka z posledních třinácti ligových duelů mimo Ďolíček uspěla pouze v jediném. Co se samotného zápasu s Karvinou týče, nelze klokanům upřít výborný vstup do utkání, kdy využili již po šestnácti vteřinách hrubé chyby domácího stopera Krčíka a rychlonohý Jan Matoušek poslal Bohemians do vedení. Z vedení se však dlouho neradovali. Již v 9. minutě vyrovnal svým prvním gólem v dresu Karviné po centru z pravé strany hlavou útočník Vecheta. V závěru poločasu však prošel domácí obranou Yusuf, který s přehledem zakončil a poslal tak Bohemku těšně před koncem poločasu opět do vedení. Po přestávce si domácí vytvořili územní převahu a herně měli navrch. Nebezpečněji však jednoznačně působili hosté, kterým vyhovovala hra s pevnou defenzivou a rychlými brejky. Tlak domácích sice rostl, avšak vršovičtí se i díky výškové převaze ubránili náporu domácích a z Karviné si po čtyřech ligových utkáních odvezli vítězství. Rád bych se ovšem vrátil k samotnému karvinskému týmu, který si z předchozího zápasu s Plzní odvezl drtivou porážku, za kterou dle mého mínění stála především nedostatečná obrana. V Plzni se naplno ukázal problém který Karvinští mají v obraně, přestože vzadu mají zkušené defenzivní hráče. V dnešním zápase tomu nebylo jinak a karvinská defenziva prostě nefunguje. Hra pod trenérem Hyskym je sympatická, ale pokud budou dostávat takto laciné góly, a kupit individuální chyby, body se jim sbírat bude těžko. Stejně hloupé chyby Slezany připravili o cenné body i v dnešním zápase. Pokud se podíváme na branky, které v dnešním zápase Karviná inkasovala, byl jeden z nich rozhodně individuálním pochybením. Druhý však byl opakovaným pochybením defenzivy, které nezastavila Yusufa přes půl hřiště a následně tak dopustila, že zaskóroval do branky domácích, kteří tak přišli o další potřebné body.

Rád bych se ještě zastavil u Honzy Matouška, kterého jsem měl v repre U20 i U21 a znám ho tak velmi dobře. Příbrami před lety pomohl k návratu do první ligy, když se stal nejlepším střelcem druhé ligy. Vyšel mu i start v první lize, a střelecký se prosazoval i v podzimní části. Zaujal tak Slavii, která ho koupila za velké peníze. Tento postup v kariéře nezvládl, jak mentálně, tak sportovně, navíc laboroval s častými zraněními. Následovala hostování (Jablonec, Liberec a Bohemians). Nyní se postupně dostává do slušné formy, o víkendu byl skoro u všech nebezpečných akcí. Myslím, že mu vyhovovala typologie zápasu. Díky brzké brance se Karviná hnala za vyrovnáním a vznikal tak prostor pro rychlé protiútoky. Honza patří mezi nejrychlejší útočníky v lize. Měl čtyři dobré příležitosti a kdyby je vyřešil lépe, mohl si připsat i hattrick. Když zapracuje na finální fázi, na zakončení a bude se mu vyhýbat zranění, má stále na to, aby si řekl o větší angažmá. Je mu stále šestadvacet.

Jablonec – Sparta

Sparta zvládla složitou bitvu v Jablonci a zůstává tak i po pátém kole jediným bodově stoprocentním týmem ligy. Favorita poslal do vedení v 38. minutě po krásné individuální akci Haraslín. Domácí si sice vytvořili v závěru poločasu několik gólovek po standardních situacích, avšak ani jednu se jim nepodařilo úspěšně proměnit. I přesto měli letenští s originálními řešeními Jabloneckých hráčů značné problémy po celý zápas. Vyrovnat se jabloneckým hráčům podařilo v 59. minutě brankou Puškáče, avšak po intervenci varu sudí tento gól odvolal. O to citelnější pak byl pro domácí druhý úder Sparťanů, kdy Preciado dostal na křídle prostor k centru a na přední tyči důrazně zakončil Tuci. Závěr však byl až do konce dramatický. Severočeši do zápasu vložili celá svá srdce a v boji o body nepolevili ani na jediný okamžik. Po snížení domácího stopera Martince, který se vysunul na hrot, se nastavovalo ještě 11 minut, v nichž se letenští strachovali nejen o body, ale i o zraněného Birmančevice, který po vyčerpání všech střídání musel zápas dohrát. Tři body nakonec lídr tabulky uhájil. Jablonečtí však do zázemí stadionu mohli odejít i přes utrženou prohru se vztyčenými hlavami. Jablonec opět potvrdil, že jde správnou cestou a patří mezi týmy, proti kterým nebude tento rok snadné vyhrávat. Trenéru Kozlovi nelze upřít, že poskládal skutečně zajímavý tým a jsem přesvědčen, že se jablonečtí v této sezóně budou pohybovat v horní polovině tabulky.

Olomouc – Mladá Boleslav

Omlazená Sigma vstoupila do sezóny nad očekávání a stejně tak dobře zahájila i duel s Mladou Boleslaví. V 21. minutě zajistil Olomouci vedení po standardní situaci dvacetiletý mladík Mikulenka, který vstřelil svůj první ligový gól. O třináct minut později však skóre vyrovnal Kušej. Když už to vypadalo, že první polovina skončí nerozhodně, udeřil ve 4. minutě nastavení Kliment pohotovou střelou zpoza šestnáctky a do kabin tak šli spokojenější Hanáci. Z počátku druhé poloviny vyrovnal střídající Sakala. Poté tempo hry trochu opadlo a zdálo se, že se soupeři o body podělí. Proti byl opět ale olomoucký hrdina Jan Kliment, jenž po rohu hlavou v 94. minutě rozhodl o výhře Sigmy. Jsem rád, že se v ligových utkáních prosazují hráči, které jsem již zmiňoval v předchozích komentářích, ať už se jedná o Jana Klimenta, který Olomouci významně pomáhá svými góly při startu do ligy a dá se říct, že v současnosti hraje v reprezentační formě. Jedná se o hráče, který umí dát gól, je pohotový v zakončení a současně se i dokáže prosadit po standardních situacích. Jednoznačně se ale jedná o hráče, který potřebuje cítit důvěru trenéra a spoluhráčů a přesně toho se mu teď v Olomouci i dostává. Pokud ho nezradí zdraví a bude v takové formě pokračovat, pak jedině dobře pro Olomouc. Na druhé straně je potřeba zmínit i Vasyla Kušeje, který je hráčem evropského formátu a dokáže se prosadit jeden na jednoho i v podčíslení a dokáže nejen připravit gólovou šanci, ale současně dokáže gól i vstřelit a je díky své formě jednoznačným přínosem pro Mladou Boleslav, a to nejen v ligových zápasech, ale i v Evropské konferenční lize. Dalším z hráčů, kterého bych nerad opomenul je boleslavský hráč Tomáš Ladra, kterého jsem sám zažil v reprezentační dvacítce. V této době byl zklamaný, že ačkoliv je odchovancem Mladé Boleslavi, šanci k prosazení se ve svém mateřském klubu nedostal a působil v druholigových Pardubicích. Jsem ale přesvědčený, že právě angažmá v Pardubicích mu tenkrát velmi pomohlo. Vždy na sebe upozornil i při reprezentačních startech, ale opět následovalo další hostování konkrétně v Jablonci. Tam podával vynikající výkony, takže při návratu do Boleslavi již nebylo tak těžké vydobýt si silnou pozici. Jedná se jednoznačně o hráče s kvalitními dovednostmi, velmi slušným pohybem a precizní kopací technikou. Prosazuje se tak nejen v ligových zápasech, ale i v rámci evropských pohárů. Jsem přesvědčený, že zrovna u tohoto hráče by v budoucnu bylo reálně, aby o něj projevila zájem tuzemská špička. Mělo by to být určité téma i pro trenéra Haška směrem do národního týmu.

Budějovice – Plzeň

Viktorka byla v utkání velkým favoritem i přesto, že šla do utkání s výrazně odměněnou základní sestavou. Plzeňští se rozjížděli pomaleji, ale i přes rozpačitý úvod utkání jasně zvítězili. Začátek i průběh prvního poločasu ovlivnil dvojitý zásah VARu proti dobře hrajícím domácím, který byl v obou případech zřejmě správný. Poprvé Budějovicím nebyla uznána branka, podruhé byla proti Jihočechům nařízena penalta. Právě ta Jirkou proměněná penalta Viktorku uvolnila a nastartovala jí cestu za třemi body. Po přestávce přidal druhý gól Cadu a skóre završil Kalvach. I tak si ale myslím, že Dynamo podalo hlavně v prvním poločase nejlepší výkon pod trenérem Strakou. Bude zajímavé sledovat další zápasy Budějovic, neboť se stále řeší finální podoba jejich kádru. Teď v týdnu odešel odešel Suchan do Jablonce, řeší se odchod Havla do Teplic a došlo i samozřejmě k několika příchodům. Budějovice teď čeká nesmírně důležitý zápas na Dukle a je důležité, aby si tímto zápasem hráči i klub zvedli sebevědomí.

Na opačné straně jsou velkým povzbuzením pro Plzeň výkony brankáře Tvrdoně. Jak již to tak někdy ve fotbale bývá, tak využil zranění předchozí jedničky Martina Jedličky a ve všech zápasech, které doposud odchytal, předvádí fantastické výkony a jsem zvědavý, až se Jedlička uzdraví, jak se s tím Viktorka popere. Tvrdoň byl jak v lize, tak i evropských pohárech oporou. Bude to tedy zajímavé sledovat.

Liberec – Pardubice

Pikantní soubor proti svému bývalému týmu skončil pro současného trenéra Radoslava Kováče a ambiciózního Liberce vítězstvím. Slovan zasadil první ránu v patnácté minutě, díky dalekonosné parádě Christiana Frýdka, o němž se spekulovalo, že by mohl posílit řady konkurenčního Jablonce. Ještě do poločasu zvýšil vedení Liberce Hlavatý, který oblékal dres hostujících Pardubic čtyři roky. Svou extra motivaci proti bývalému týmu potvrdil třetí brankou v utkání ve druhém poločase. Pardubice nevyužili ani početní převahy, kdy v 73. minutě byl vyloučen domácí Ghali a dokonce ani výhodu penalty, kterou v 82. minutě neproměnil Patrák. Liberec tak dobře zareagoval na předchozí dvě porážky, naopak Pardubice pokračují v mdlých výkonech a ztratili tak čtvrtý zápas z posledních pěti ligových duelů. Vedení Pardbubic však neustále pracuje na doplnění kádru. Zcela logicky tak reaguje na nepovedený vstup do sezóny. Jsem sám zvědavý, jak budou východočeši pokračovat v dalších kolech. Zatím je to velké zklamání.

Michal Hlavatý v tomto utkání na sebe strhl velkou část pozornosti. Liberec si ho vyhlédl jako lídra a nebál se za něj zaplatit dvacet milionů. Zápas proti Pardubicím mu vyšel náramně, vstřelil dvě důležité branky a po pěti kolech má bilanci 2+2, což se od něj, dá se říci, očekává. Věřím v to, že co týče produktivity, mohl by ve zažít v Liberci svou nejlepší sezónu a mohl by pomoci klubu atakovat pohárové příčky.

Krutou zprávou pro Pardubice je zranění Honzy Kalabišky, jenž si po smolném faulu od Ghaliho zlomil lýtkovou kost a musel postoupit operaci. Od začátku sezóny patřil k oporám Pardubic a bude velmi těžké jej nahradit. Na Pardubice se to v poslední době valí ze všech stran.

Slovácko – Ostrava

Baník má za sebou velmi náročný a především velmi smolný týden. Po nezvládnutém penaltovém rozstřelu a následném vyřazení z evropských pohárů padl Baník i o tři dny později na Slovácku. Byť měli Slezané zejména ve druhém poločase herně navrch, neprosadili se proti zkušenému, agresivnímu a takticky skvěle připravenému týmu Slovácka. K vidění byla ve skvělé atmosféře sousta šancí, kdy se vyznamenali oba brankáři. Klíčovým momentem byl vlastní gól Chaluše těsně před poločasem, když střelu domácího Kohúta zpoza šestnáctky nešťastně srazil za skvěle chytajícího Holce. Mimochodem o Michala Kohúta, kterého jsem měl v jednadvacítce, stál právě Baník, který měl o jeho služby velký zájem, ale Slovácko jejich nabídku odmítlo. Ve druhém poločase Baník zvyšoval tlak, ale nenašel recept na skvěle fungující defenzivu Slovácka, včele s Hoffmanem a brankářem Hečou. Baník se tak nedostával do střeleckých příležitostí ani do větších šancí. Závěr zkomplikoval Baníku střídající Buchta, který po druhé žluté kartě byl vyloučen. V hektickém závěru odmítl remízu střídající Klíma, který zblízka hlavou netrefil bránu. Slovácko tak letos poprvé v sezóně vyhrálo doma. Paradoxem je, že na dvě vstřelené branky, má Slovácko osm bodů a brankář Heča si připsal čtvrté čisté konto z pěti zápasů.

Na závěr bych chtěl ještě pochválit a vyzvednout fanoušky ostravského týmu za to, v jakém množství jsou ochotni podporovat svůj tým i na venkovních hřištích. Je to něco opravdu neskutečného. O víkendu jsem to opět viděl i slyšel na vlastní kůži. I pro hráče je to hnací motor a opravdu smekám klobouk, jak srdnatě podporují svůj tým.