Rozhovor: Trojice českých reprezentantů s novým trenérem. Hoffenheim propustil Pellegrina Matarazza

TSG Hoffenheim vyměnil trenéra. Pellegrina Matarazza nahrazuje Christian Ilzer ze Sturmu Graz. Co změna znamená pro české rodáky v klubu? Ptáme se bundesligového experta 90min.cz a autora bundesligového zpravodaje webu FootballClub.cz, Daniela Kroba.

Myslíš, že změna trenéra v Hoffenheimu bude opravdu vysvobozením pro Robina Hranáče? Jak moc podle tebe Matarazzův přístup ovlivnil jeho šance v týmu?

Rozhodně je trenérská změna pro českého stopera novým startem. Víc teď asi nejde říct. Matarazzo podle mě Robina Hranáče naprosto jednoznačně odstřelil. Dal mu jednu příležitost v poločase z lavičky a Hranáč obstál. Druhý start přišel v základu proti Unionu, kde ale celá defenziva Hoffenheimu propadla a TSG prohrávalo o dva góly už v šesté minutě.

Hranáč šel o půli dolů a Matarazzo po zápase hýřil slovy, jak se každý z jeho obránců musí podívat do zrcadla a ptát se, co udělal špatně. Já to osobně nevnímal jako kritiku mířenou snad přímo na explzeňského zadáka. Konec konců, byl v týmu nováčkem… Od toho zápasu ale jakoby nebyl k nalezení. Objevoval se čas od času na lavičce, ale příležitosti nepřicházely.

Celé to působí zvláštně. Skoro bych si zaspekuloval, jestli za nekompromisním přístupem trenéra není taky trochu odboj vůči vedení. Není tajemstvím, že Matarazzo byl v létě odstřihnutý od možnosti ovlivňovat příchody – přímo po Hranáčově podpisu působil dost nejistě, co že může vlastně český zadák nabídnout. S vyhazovy sportovního ředitele, technického ředitele, šéfa skautu a dalších figur v zákulisí asi navíc sám čekal, kdy dojde řada i na něj.

Hned po zmiňované prohře v Berlíně dostal Hoffenheim doma od Brém čtyři fíky a situací, kdy celá jejich defenziva pelášila k vlastní brance v panickém módu bylo víc než dost. Já od jeho příchodu viděl přínos Robina Hranáče pro tým v jeho rychlosti, která by se v těhle situacích šikla – Robin je pořád druhým nejrychlejším hráčem klubu v letošní sezoně Bundesligy. Matarazzo si ale poradil i bez jeho rychlých nohou a v pěti zápasech od výprasku s Brémami inkasoval jeho Hoffenheim jenom čtyřikrát. Těžko teda odvolaného trenéra vinit, že si stál za svým.

S odchodem Pellegrina Matarazza se pozice hlavního kouče uvolnila. Hoffenheim už stihl oznámit příchod Christiana Ilzera. Původně se spekulovalo, že trenér Sturtmu Graz přijde až v lednu, nakonec je ale představení kouče plánováno už na pondělí. Jak podle tebe jeho příchod ovlivní sestavu a roli českých hráčů?

V oficiálním oznámení najdeme citaci nového sportovního ředitele klubu Andrease Schickera, který tvrdí, že: “[Ilzerův] herní styl stojí na vysoké intenzitě, což je ve výborném souladu s DNA klubu.” To je možná pravda, ale já mám s DNA Hoffenheimu spojenou i trojčlennou obranu. Jasně, i Nagelsmann tam čas od času sázel na ‘back four’, Kadeřábka ale prostě známe z Německa přece jen víc coby krajního záložníka než pravého beka.

Ilzer ale hrál se třemi vzadu naposledy v roce 2019, když ještě trénoval Austrii Vídeň. A nikdy mu tohle řešení nevydrželo víc než pár zápasů. Vlastní mu je variace na rozestavení 4-2-3-1. Bude zajímavý sledovat, jestli u systému, se kterým vyhrál minulý rok v Rakousku double, setrvá.

Bude mít podporu “svého” sportovního ředitele. Ilzer totiž není první, kdo se z jihu Rakouska stěhuje do Hoffenheimu. V říjnu tuhle cestu vyšlapali právě ředitel sportovního úseku Andreas Schicker a technický ředitel Paul Pajduch.

Všem jim předcházel levý záložník Alexander Prass. Ten zatím konkuroval v klubu Davidu Juráskovi na postu levého ‘wingbacka’. Pokud ale bude Ilzer chtít na levé straně skutečně dva hráče, může tohle být pro Juráska příležitost. Prass hrál loni v Grazu důležitou roli právě v ofenzivnější pozici před krajním bekem.

Pavel Kadeřábek napravo by se musel víc zatáhnout a pak je v té defenzivě otázka – je při hře na dva stopery místo pro Hranáče? Hoffenheim má aktuálně sedm středních obránců, a to nepočítám záložníky, kteří na stoperu nastupovali pod Matarazzem. Někteří jsou dlouhodobě v nelibosti, jako třeba Attila Szalai, jiná často zranění, třeba Ozan Kabak, ale ta konkurence tam bude velká.

Když už jsme u českých hráčů, jak hodnotíš přínos Adama Hložka v Hoffenheimu? Sedí ti Matarazzovo označení Hložka za „elitního fotbalistu“?

Asi bych upřesnil citaci Pellegrina Matarazza. Řekl, že Adam Hložek má všechno, co elitní fotbalista potřebuje. A v tom výčtu atributů zmínil i vůli se učit. Matarazzo byl vůbec dost zastáncem Adama Hložka. Uvidíme, co přijde s Ilzerem. Rozestavení se třemi blízko sobě hrajícími útočníky nabízelo víc alternativ složení útoku a víc případných postů pro Hložka.

Už jsem zmínil, že na levém záložníkovi ve 4-2-3-1 sázel loni rakouský kouč na Alexandera Prassa, takže tahle role je zřejmě obsazená. Nevíme, co bude Ilzer chtít po svém pravém křídle, jestli na desítce nenajde místo pro některého z mladých záložníků, kterých je v klubu vícero, a jak vlastně Adama uvidí. Jako hráče pod hrot? Nebo jako čistokrevnou devítku? A možná stejně důležitě – kde vidí Ilzer místo pro Andreje Kramariće? Jasně, Chorvatovi je 33, ale pořád je to hlavní tahoun klubu. Pod hrotem by se taky měl někde usadit Marius Bülter. Asi paradoxně vidím větší šance na té jedné pozici na hrotu, než těch třech pod ním.

Trochu se bojím, aby Adam Hložek nebyl tím, kdo na trenérské výměně ztratí nejvíc. Já mu dlouhodobě věřím a vždycky jsem zdůrazňoval, že ani v tom Leverkusenu nebyl žádným pasažérem. V první sezoně hrál klíčovou roli na hrotu, kdy díky jeho pohybu a schopnosti podržet míč mohl fungovat zbytek útoku. Problém je, že v Hoffenheimu za sebou nebude mít Wirtze s Diabym a gólové přičinění se bude čekat i od něj.

Ještě se vrátím ke dvojici David Jurásek a Pavel Kadeřábek. Pod Matarazzem dostávali přednost Prass a Gendrey. Jak to podle tebe ovlivnilo výkony českého dua? Může je konkurence motivovat, nebo by je spíš mohla dostat ze sestavy?

Myslím, že hlavně David Jurásek může na trenérské změně dost vytěžit. Sám je v klubu pořád ještě na hostování. Na jeho pozici mu s v létě přišla na poměry Hoffenheimu drahá konkurence. Navíc v jeho věku. Sám stál Benficu pořádný balík a pokud by ho chtěl německý klub podepisovat nastálo, znamenalo by to druhou osmicifernou investici na stejný post ve dvou létech. Navíc – kdo bude spíš dostávat příležitosti? Vlastní 23letý hráč nebo půjčený 24letý? Pokud se ale teď Jurásek ukáže jako schopný levý bek a Prass skutečně začne nastupovat výš, tohle dilema odpadne.

Je tu ale podmínka, Jurásek musí zůstat fit. Právě absencí jak jeho, tak Pavla Kadeřábka využila dvojice letních posil a dobrými výkony je zpátky do sestavy moc nepouštěla. Zatímco nalevo to vnímám jako přímou konkurenci, napravo myslím není nijak kontroverzní říct, že Gendrey přicházel jako dlouhodobý nástupce Pavla Kadeřábka.

Ten za klub odehrál už 269 soutěžních zápasů, jeho barvy hájí od roku 2015, ale taky je mu 32 a hlavně, po sezoně končí českému rodákovi smlouva. Francouzský mládežnický reprezentant se navíc profiluje dost podobně Pavlu Kadeřábkovi a už se stihnul ukázat i jako gólová hrozba. To Kadeřábkovi v jeho hře vždycky chybělo. Takže tady je myslím ta odpověď jasná, minimálně v Hoffenheimu by rádi viděli Gendreye přebírat Kadeřábkovi minuty.

Jak celkově vnímáš vývoj Bundesligy letos? Zatímco Leverkusen a Lipsko ztrácí body, Bayern a Kompany drží stabilitu. Má podle tebe letos někdo šanci reálně Bayernu konkurovat?

Je to trošku návrat do starých kolejí. Leverkusenu přestala fungovat loni excelentní obrana, Stuttgart se vrátil zpátky na zem, Dortmundu dál stačí umístění v top4 a Lipsko prostě nemá titulovou formu. Do toho Bayern dokáže zválcovat soupeře, které by měl válcovat – no a máme tu už v listopadu docela zřetelnou jízdu za titulem. Zatím bych fakt řekl, že Vincent Kompany, rok po sestupu z Premier League, vyhraje Harry Kanovi jeho první trofej…

Stuttgart pod vedením Sebastiana Hoeneße minulou sezonu exceloval, ale teď padá dolů. Přijde ti to jako krátkodobá krize, nebo se Stuttgartu vrací jeho stará nestabilita?

Ve Švábsku si musí poradit s výrazným řezem do sestavy. V létě, druhý rok po sobě, odešlo hned několik klíčových opor. Je to znát hlavně v obraně. To se ale podle mě srovná. Nejpozději v zimní pauze, až bude mít Hoeneß čas s týmem taky pořádně pracovat. Teď je to maraton, kdy ligové zápasy doplňuje Liga mistrů, ale pro řadu hráčů taky seriózní minutáž za národní tým. Hlavně Nagelsmann sází hned na několik opor Die Schwaben. Stuttgart jakoby si tohle všechno ale uvědomoval a už před sezonou si dali skromný cíl umístění v horní polovině tabulky.

Co říkáš na výkonnost Omara Marmoushe? Čím podle tebe přináší Eintrachtu Frankfurt největší přínos a kde jsou jeho silné stránky?

Marmoush se podílel na 69 % všech bundesligových gólů Frankfurtu. K jedenácti gólům má sedm asistencí. To je asi opověď sama za sebe. Marmoush je kanonýr, ale taky je nesmírně tvůrčí. Proti Stuttgartu si připsal asistenci dokonce jako exekutor rohového kopu. Dokáže balón do nebezpečných situací dovést, ale taky ho vysoko v poli obdržet a udržet. Opravdu těžko se hledá jiný termín, než ‘kompletní hráč’.

Jak hodnotíš vývoj německé reprezentace, kde se teď objevují hráči jako Mittelstädt nebo Nübel? Může jejich forma z Bundesligy ovlivnit i výkony na mezinárodní scéně?

V první řadě má německá reprezentace excelentního trenéra. Je fascinující sledovat na mezinárodní scéně kouče jako Nagelsmann, případně Spalletti v Itálii a Tuchel v Anglii. Zmiňuješ hráče jako Mittelstädt a Nübel – ti teď hrají za Stuttgart. Dál jsou v reprezentaci jejich spoluhráči Führich, Undav, Stiller, Leweling nebo občas Vagnoman. Právě díky práci Sebastiana Hoeneße, hernímu stylu jaký ve Stuttgartu praktikuje, má Julian Nagelsmann širší základu hráčů, ze kterých může vybírat. Německu se vůbec rozšiřuje ta šířka hráčů, kteří by připadali v úvahu pro reprezentaci.

Jak vidíš současný stav Hoffenheimu po všech těch změnách ve vedení a na lavičce? Přináší to pro tým a české hráče příležitost začít nanovo?

Svým způsobem jsou tyhle měsíce restartem celého klubu. Zdá se, že po leteckých dnech v létě se sportovní vedení konečně složilo nanovo. Začíná nový projekt v direkci režisérů úspěchu Sturmu Graz. Uvidíme jak velkou autonomii ale budou mít. Investor Dietmar Hopp možná vrátil na jaře klub pod hlavičku pravidla 50+1, vzdal se kontrolního podílu klubu a výjimky, kterou si dekády trvající podporou klubu vysloužil. Panuje ale přesvědčení, že dál klub řídí. Prostě proto, že “kdo platí, ten má finální slovo”. Uvidíme, jak moc velký prostor si nové vedení zvládne ohraničit.

Každopádně, nový trenér má oporu sportovního úseku vedeného lidmi, se kterými poslední roky pracoval. Ať se teda chystá změnit v sestavě cokoliv, určitě to nebude pro jeho nadřízené překvapení. Teď je na českém kvartetu aby ukázali, že na jejich postech není třeba hledat řešení mimo klub.