Češi byli potrestáni za nedostatek odvahy

Deštivý večer v Lipsku přinesl možná trochu smolnou prohru českých fotbalistů. Nicméně jen těžko najdete fanouška, který by po zápase tvrdil, že si Češi za svůj výkon nějaký bod zasloužili. Hráči v dresu se lvíčkem na prsou se sice statečně bránili výpadům portugalského týmu, ale úplně zapomněli na to, že fotbal se hraje i dopředu.

Vyhrál ten, kdo usnul

Taktika, s níž vyrukovali svěřenci Ivana Haška do utkání, byla poměrně jasná. Bránit, bránit a zase bránit. Portugalci měli místy až drtivý tlak, ale přesto si v první půli moc šancí nevytvořili. Pravděpodobně ofsajdovou šanci Cristiana Ronalda pak zneškodnil bravurním zákrokem Jindřich Staněk. Druhou stranou mince je však to, že česká ofenziva fakticky neexistovala a Češi mohli za úspěch považovat už přihrávku na soupeřově polovině. Martin Pulpit musel mít ze hry českých hráčů velkou radost, ale fanouškovo oko plakalo. Takhle zbabělý výkon zatím žádný jiný tým na šampionátu nepředvedl.

Druhá půle přinesla branky

Jestli někdo čekal, že se ve druhé půli obraz nějak výrazně změní, tak byl na omylu. Diváci u obrazovek proto mohli sledovat nejnudnější utkání letošního mistrovství. Ovšem i tato nuda byla přerušena třemi brankami a my si jednotlivé situace rozebereme.

Satisfakce pro Lukáše Provoda

Někdy to tak ve fotbale chodí. Šedesát minut nepřelezete půlku a pak z první šance skórujete. Bylo tomu tak i u českého týmu, když Lukáš Provod zamířil svou slabší nohou do tyče portugalské branky a míč se odrazil do sítě. Pro slávistického záložníka je branka obrovskou satisfakcí. Před minulým EUREM hrál v životní formě, ale po vážném zranění kolena sledoval turnaj pouze v televizi.

Slyšíš, ale nevidíš

Těžko říct, kdo je viníkem, ale České televizi opět nefunguje sladění obrazu a zvuku, takže se televizní divák dozvěděl o gólu ještě dřív, než se Provodova pravačka opřela do míče. Přesně takové drobnosti bohužel lidem výrazně kazí požitek z celého utkání.

U první branky zaváhal brankář

Portugalci byli i nadále lepší, ale jejich tlak uvadal. Přesto nakonec dokázali utkání otočit. V 69. minutě vyrazil Jindřich Staněk mokrý míč pouze do nohou Robina Hranáče a od tohoto smutného hrdiny utkání se míč odrazil do sítě. Problém zde nastal už u prohrané hlavičky nezvykle slabého Vladimíra Coufala. Brankář českého týmu měl poté za těžkou pozici, ale na této úrovni musí podobné míče chytat. Navíc pokud už míč vyráží, musí jej trefit do méně nebezpečných míst.

Robin Hranáč smolařem, ale vinu nenese

Svěřenci Roberta Martíneze i nadále tlačili, ale do šancí se dostávali jen po chybách českých hráčů. Bernardo Silva ještě trestuhodnou minelu Vladimíra Coufala nevyužil. Branka Dioga Joty neplatila pro těsný ofsajd, a tak se hrdinou zápasu stal mladičký Francisco Conceicao, jenž byl v tu chvíli na trávníku teprve dvě minuty. Mnozí fanoušci po této brance spílali Hranáčovi, jenže hlavním viníkem zde byl opět slaboučký Coufal, který prohrál souboj na kraji hřiště. Hranáč měl už po teči Tomáše Holeše nesmírně těžkou pozici.

Nedoplatili Češi na Douděrovu historii?

Hodně se bude hovořit o faulu na Davida Douděru, jenž přecházel brance Portugalska. Zde možná Češi doplatili na historii tohoto hráče, protože nejen trenéři, ale i sudí mají hráče na hřišti podrobně nastudované a Douděra patří k fotbalistům, které dokáže rozhodit i lehký vánek.

Coufalovo baroko

Jedním z hlavních důvodů omilostnění výtečníků z „akce Belmondo“ byla kvalita Coufala na pravé straně hřiště. Pravý bek West Hamu se však trenérskému štábu odvděčil tristním výkonem a bylo by velkým překvapením, kdyby zápas s Gruzií nesledoval pouze ze střídačky. Karel Brückner pro podobné výkony používal výraz „baroko“.

Patrik Schick není v ideálním rozpoložení

Nejstarší hráč nominace však nebyl jediným borcem, který zůstal za očekáváním. Slabým výkonem se prezentovala i dvojice Jan Kuchta a Patrik Schick. Hlavně od druhého jmenovaného se čekalo, že bude tahounem ofenzivy, ale je vidět, že po sérii zranění na tom není optimálně pohybově. Trenér Hašek musí mít před Gruzií těžkou hlavu, jelikož nově příchozí Mojmír Chytil s Ondřejem Lingrem působili dravějším i nebojácnějším dojmem než věhlasnější dvojice ze základní sestavy.