Komentář: Hürzeler se vizitky nejmladšího kouče Premier League nezalekl. Ví co chce a umí s lidmi

Fabian Hürzeler se v létě stal historicky nejmladším permanentním trenérem v historii Premier League. Vizitky se však nezalekl, spolkl ego, opřel se o zkušené tváře v kabině a všechny přesvědčil, že o fotbalovu něco málo ví.

Přijde do baru Gianluca Vialli, André Villas-Boas a Fabian Hürzeler… To není pokus o vtip, ale vlastně jen připomínka toho, co znamená, když jste nyní nejmladší manažer v Premier League. Vialli převzal otěže v Chelsea po odvolaném Gullitovi v roce 1998 a bylo mu tehdy nějakých 32 let. Za dvě sezóny na Stamford Bridge stihl italský rodák mnoho – poprvé vzal Blues do Ligy mistrů, vyhrál s nimi FA Cup nebo evropský Superpohár.

Paradoxně v tom samém klubu o cca 12 let později stanul jako kormidelník André Villas-Boas a taky jako historicky jeden z nejmladších lodivodů na lavičce klubu Premier League přepisoval dějiny, když mu bylo pouhých 33 let. Jeho účast v Chelsea měla trvání jen několik měsíců jen kvůli jeho vlastním chybám a osobnostním nedostatkům. Takže se vraťme na začátek: Co znamená, že jste nejmladším hlavním koučem v Premier League? Absolutně nic. Můžete vítězit, můžete pohořet a věk je jenom číslo.

V Brightonu to vědí, řídí se podle nejmodernějších manažerských a řídících postupů, mají tam nastaveny procesy pro řešení problémů nebo hledání talentů, které se vymykají běžným fotbalovým přístupům. Proto přišel z německé druhé ligy pro Angličany neznámý Fabian Hürzeler. Nebudu hodnotit jeho etapu v domovině, ačkoli asi všichni, kdo sledujeme Premier League víme, že texaský rodák přišel s velmi pozitivním životopisem.

Samozřejmě v prvním interview byl dotázán na to, jak se cítí, když ví, že přepsal dějiny jako nejmladší permanentní manažer v historii anglické nejvyšší soutěže. Sympaticky, ale i chladnokrevně odpověděl, že to vlastně neznamená v důsledku nic. Jeho práce je v řízení hráčů, jejich výkonnostního růstu, vyhodnocování nejvhodnějších hráčů pro výběr do základní sestavy a nálady v kabině. A jak mu to jde?

V prvních týdnech porazil Manchester United a neprohrál s Arsenalem. V prvních měsících porazil Spurs, Newcastle nebo Manchester City. Ať je tento článek vyvážený, tak jasně, prohrál s Chelsea nebo Liverpoolem, ale misky vah jdou jednoznačně na pozitivní stranu. Proč?

Hürzeler se nezalekl víru Premier League. Přišel s velmi jasně nastavenými principy managementu lidí v prostředí, ve kterém on sám musí přinášet výsledky a výkony každý den. A to se prostě dařilo a daří. A také, neudělal podobně hloupou chybu jako před mnoha lety André Villas-Boas v Chelsea. Nepřišel vystavovat vlastní ego, přišel využít ego lídrů v kabině, kteří jsou starší než on. Dunk, Veltman, Welbeck a samozřejmě Milner. Kvarteto hráčů, kteří pochopili, že tento mladík z Německa nepřišel rozdávat liché rozumy, ale pravé fotbalové znalosti, které pomůžou jim a jejich klubu vyhrávat.

A ono to funguje, protože Brighton chytrým způsobem necílí na příčky nejvyšší, ale na příčky, které znamenají respekt soupeřů a platformu přinášející peníze do klubové pokladny (čti výchovu supertalentů a útok na Evropskou ligu). A k tomu klub směřuje, protože Hürzeler v dosavadních 18 ligových zápasech 14krát neprohrál. Co víc, Brighton se prezentuje velmi propracovaným fotbalem a samotný Hürzeler vyváženým přístupem k hráčům, médiím a fotbalovým analýzám. A to je jen zlomek jeho silových kvalit, kterým nyní (a podle mě i do budoucna) dá velmi kontrastním způsobem zapomenout na Roberta de Zerbiho a fanouškům Seagulls připomene, že Brighton, ačkoli to nemá vedení v plánu, může v blízké budoucnosti zkusit to, co se před pár lety zadařilo Leicesteru. A to říká někdo, kdo nepatří k fanouškovské základně Racků.

Autorem komentáře je tvůrce podcastu Premier Leaks. Pořad naleznete na Spotify a YouTube.