Přehled letních posil: Největší flopy

Pokračování přehledu letních posil je tu. Minule jsme se zaměřili na nejlepší transfery léta, tentokrát se podíváme na největší propadáky a na hráče, kteří zůstali za očekáváním. Jaké je jejich situace, budou muset opustit své působiště? Žebříček je sestaven na základě očekávání v poměru s předvedenými výkony.

10. místo: Michal Fukala – FC Baník Ostrava

Ligu začal stabilně hrát už ve svých 18 letech a po šesti sezónách v Liberci se rozhodl změnit angažmá. Po vypršení kontraktu se přesunul do Ostravy s motivací rozhýbat stagnující kariéru. To se ovšem hrubě nepovedlo. Fukala odehrál pouze jednu jedinou ligovou minutu. Kromě jednoho ligového startu má čtyři za druholigový B-tým. Na svém postu má až čtyřnásobnou konkurenci. Pokračování v Baníku nedává smysl pro něj, ani pro klub. Pravý bek by mohl přitom být důležitým hráčem jinde v lize.

9. místo: Filip Souček – 1. FC Slovácko

Ze Sparty byl poslán už na čtvrté hostování a rozhodně nevychází podle jeho představ, protože zasáhl pouze do pěti ligových zápasů, ve kterých nasbíral dohromady 64 minut. Většímu vytížení nepomohly ani jeho mizerné výkony a červená karta, kterou obdržel v utkání za B-tým. V kádru týmu z jihu Moravy nejspíš zůstane, ale musí využívat šance naplno. Navíc mu v létě končí smlouva a měl by zabojovat o angažmá.

8. místo: Ondřej Mihálik – FK Hradec Králové

Dlouho ho předcházela pověst hráče s talentem, nyní je ve věku, v němž by měl být stabilním ligovým hráčem. Na vytížení si vskutku nemůže stěžovat, ale na svou ofenzivní roli má příliš malá čísla. V 16 zápasech si připsal pouze 1+1 a nestabilní výkony. Dokáže v něm trenér Horejš probudit potenciál, který v něm bez pochyby je?

7. místo: Michael Leibl – SK Sigma Olomouc

Na Hanou přišel jako volný hráč, za kterého mluví zkušenosti. Debutoval proti Slavii, následně vinou zranění chyběl 11 zápasů a za A-tým Sigmy nastoupil už jen třikrát. Trenér Janotka dal v průběhu sezóny jasně najevo, že bude stavět především mladé hráče, je tak otázka, jestli by měl Leibl zůstat, protože lze se současnou formou těžko předpokládat, že by dostal větší prostor.

6. místo: David Pech – FK Dukla Praha

Po vážném zranění kolene se vydal hledat minutáž nejprve do Pardubic, odkud se ale pakoval po pouhých osmi dnech, a zamířil na Julisku. Mohlo se zdát, že někdejší talentovaný záložník/obránce by mohl být oporou týmu bojujícího o záchranu. Bohužel ho provázejí neustálé zdravotní komplikace, které zavinily, že naskočil do průběhu pěti ligových zápasů. Pokud se chce v létě vrátit do Slavie, musí mu nejen sloužit zdraví, ale hlavně musí vzhledem ke svým kvalitám ukázat, že může být tahounem týmu, jako je Dukla.

5. místo: Tomáš Frühwald – Bohemians Praha 1905

Nejdražší posila v historii klokanů, to je nálepka, která ho bude chtě nechtě provázet. Klub z Vršovic vyšel na 400 000 eur. V 11 zápasech udržel jednou čisté konto a obdržel 20 gólů. To nejsou příliš lichotivá čísla. Talent v sobě určitě má, ten mnohokrát prokázal v Ružomberoku. Jeho výkonům nepomáhá ani týmová forma, na které má ale i on určitý podíl.

4. místo: Ermal Krasniqi – AC Sparta Praha

Přišel s očekáváním druhého Haraslína, a přestože ho může připomínat, tak za ním výrazně zaostává. Těžko říct, jak moc se na něm osobně podepsala krize Sparty či prosakující problémy související s národností. Kosovský křídelník párkrát zableskl, ale rozhodně nevypadal jako někdo, kdo je schopen dlouhodobě táhnout Letenské. Je možné, že mu v zimě přijde konkurence, a je otázka, zda by se smířil s rolí žolíka.

3. místo: Ricardinho – FC Viktoria Plzeň

Náhrada za Tomáše Chorého? Ani omylem. Přišel z bulharského klubu Levski a stal se dost možná výjimkou potvrzující pravidlo, že Plzeň většinou na přestupovém poli nechybuje. Brazilec nastoupil jenom do tří zápasů a rozhodně ani trochu nenaznačil, že by mohl být pro Viktorii dále využitelný. Možná že se ho bude Adolf Šádek chtít zbavit už teď v zimě.

2. místo: Mathias Ross – AC Sparta Praha

Mladý Dán přišel pomoct vyplnit díru po Ladislavu Krejčím a zprvu se mohlo zdát, že Sparta trefila další posilu, ovšem v dalších zápasech se ukázalo, že Ross na klub úrovně Sparty nemá. Působil neobratně a zpomaleně. Na Letné je pouze na hostování z tureckého Galatasaraye, takže se nedá mluvit o velkém propadáku ze strany Sparty, protože je těžko představitelné, že by na něj uplatnila opci.

1. místo: Ondřej Lingr – SK Slavia Praha

Byla to dlouhá a náročná vyjednávání s Feyenoordem. Nakonec se Slavii podařilo vyjednat návrat za přijatelných podmínek, za kterých jsou sešívaní stále v plusu, ale na hřišti to nevypadá ani zdaleka tak, jak si představovali. Lingr logicky nechtěl být v roli žolíka, ale v zápasech, ve kterých dostal příležitost, neukázal vůbec nic. Absolutně z formy. Zvláštně proto vypadá jeho vytížení v reprezentaci. Podaří se Trpišovskému a spol. oživit Lingra stejně, jako se to povedlo u Zimy?